Kiting na Lipně a snowkite spoty v Česku: Moldava, Nakléřov a další

Kiting na Lipně v zimě znamená buď zamrzlou nádrž, nebo zasněžené louky kolem ní. Na led bych bez ověření konkrétní plochy nevstupovala. Další snowkite spoty najdete v Krušných horách: Moldavu, Nakléřov, Adolfov a pláně u Fojtovic vybírejte podle sněhu a směru větru.

Moldavu, Nakléřov a Lipno znám ze svých session. U ostatních spotů vycházím z komunitní mapy kiteboarding.cz a z pravidel ochrany přírody.

Jestli máte za sebou jen kurz na vodě, na první snowkite bych šla s instruktorem. Pro samostatnou jízdu potřebujete zvládnout ovládání kitu, start, přistání i odhoz. Na otevřené louce se můžete vrátit pěšky se sbaleným kitem, ale návrat si promyslete předem a nechte si volný prostor po větru. Na zamrzlé nádrži takový návrat může vést přes neověřený led.

Kde se v Česku snowkituje

V mapě kite spotů je přes 130 snowkite míst po celém Česku. Na loukách a polích se jezdí jen tehdy, když napadne dost sněhu. V okolí Moldavy je podle modelu NASA POWER průměrná teplota pod nulou od prosince do února. Kolik sněhu skutečně leží, ukáže webkamera nebo zpráva od někoho, kdo tam ten den byl.

Hlavní oblasti:

• Krušné hory, východ: Moldava, Nakléřov, Adolfov, Fojtovice, Petrovice, Český Jiřetín
• Krušné hory, západ: Abertamy, Pernink, Boží Dar
• Lipno: zamrzlá nádrž a louky u Černé v Pošumaví, Kovářova a Frymburka
• Krkonoše a podhůří: Královec, louky u Vrchlabí a u horských bud mimo klidová území

Moldava: velká pláň, ale dál od lesa

Moldava leží ve výšce asi 840 m n. m. Parkuje se na odbočce na Fláje nebo přímo v Moldavě. Pláň je rozlehlá a kolem ní je les.

Když na Moldavě fouká od lesa a jezdíte blízko něj, kite je nestabilní. Vítr se o stromy láme a za nimi víří, mění směr i sílu, takže kite cuká, ztrácí tah a pak ho zase prudce nabere. Je to nepříjemné, pro začátečníka hlavně při startu. Držte se dál od lesa na otevřené pláni, kam vítr přichází čistý.

Na hřebenech Krušných hor si hlídejte i mlhu. Když přestanete vidět okraj pláně nebo vlastní kite, je čas sbalit.

Podle modelu NASA POWER fouká na Moldavě v lednu v průměru asi 4,7 m/s (9 uzlů) ve výšce 10 m. Do průměru se počítají i dny bez větru, takže to není předpověď na session. Říká jen, že zima tu bývá větrnější než léto, kdy průměr klesá k 3,3 m/s (6 uzlů).

Zobrazit kameruŽivá webkamera

Další možností je Český Jiřetín nad sjezdovkou. Podle mapy tam funguje jen severozápadní vítr, zato čistý, a na spot se dá vyvézt vlekem. Detail Moldavy najdete na stránce spotu Moldava nebo přímo v mapě.

Nakléřov, Adolfov a Fojtovice

Východní konec Krušných hor je moje domácí oblast. Nakléřov je pláň u Nakléřovského průsmyku. Jezdila jsem tu s komorovým Kitechem FreeRS 12 m². Komorový kite nemá nafukovací trubky, plní se vzduchem za letu, takže na sněhu nepotřebujete pumpu.

Kousek od Nakléřova jsou další spoty:

• Adolfov: 2 pláně podél silnice do Adolfova ve výšce asi 760 m n. m. Podle mapy fungují všechny směry větru a parkuje se na kraji silnice přímo u spotu. Bývá tu dost kiterů.
• Petrovice 1: rozlehlý spot ve výšce asi 680 m n. m., na ploše jsou místy remízky. Parkuje se u vysílače dole u silnice.
• Fojtovice - Adolfov: velikostí srovnatelný s Moldavou, rozdělený alejemi a pásy křoví. Terén je členitý, s údolíčky, jezírky, ostrůvky stromů a rozpadlou vojenskou rekreačkou. Parkuje se v Adolfově nebo ve Fojtovicích a kus se jde do kopce.

Fojtovice a Krupka jsou můj homespot i na landkiting s buginou, takže pláně znám i bez sněhu. Pod sněhem nemusí být jezírka vidět, proto se na Fojtovicích držte míst, kde víte, co je pod vámi. Větrné elektrárny nad Fojtovicemi vítr za sebou rozvíří stejně jako les.

Zobrazit kameruŽivá webkamera

Pokud už na sněhu zvládáte ovládání kitu, start, přistání i odhoz, ze zdejších spotů bych pro první samostatné jízdy zvažovala Adolfov. Je otevřený, parkujete u spotu a další kiteři mohou pomoct se startem a přistáním. Jejich přítomnost ale nenahrazuje výuku.

Kiting na Lipně: led, nebo louky

Lipno je s rozlohou 48,7 km² největší vodní plocha v Česku. Když v zimě zamrzne, jezdí se po ledu. Parkuje se většinou u silnice, která vede z Černé v Pošumaví na jihozápad podél vody. Na Lipně jsem jezdila v únoru 2025 v pořádně bouřlivém dni.

Led na Lipně ale není všude stejně silný. Česká televize v lednu 2025 popsala místo, kde měl 9,5 cm, a jinde jen 3 cm. Hladina nádrže pod ledem kolísá a u pařezů a kamenů na mělčinách zamrzá nejpozději. Pro bezpečnost na snowkitu nestačí zpráva, že Lipno zamrzlo: před vstupem potřebujete aktuální odborné informace a ověření tloušťky a stavu konkrétní plochy, po které chcete jezdit. Ani to nezaručuje bezpečí přírodního ledu. Když si nejsem jistá, zůstávám na louce.

Když Lipno nezamrzne nebo led nedrží, zbývají louky kolem:

• Černá v Pošumaví: louka, která funguje na jihozápadní, západní a severozápadní vítr. Parkuje se dole u silnice.
• Kovářov - Lipno: louka za Kovářovem. Podél silnice vede elektrické vedení, proto se jezdí na západní, severozápadní a severní vítr. Občas tu stojí balíky slámy.
• Blatná - letiště Frymburk: menší spot, kde podle mapy bývá sníh, i když jinde už není. Funguje na západ, severozápad a jihozápad, parkuje se u vjezdu na letiště (v mapě).

Podle modelu NASA POWER fouká na Lipně v lednu v průměru asi 3,6 m/s (7 uzlů), tedy slaběji než na Moldavě. Samotné Lipno má v mapě vlastní stránku spotu, podle mapy na něm jde jezdit na vítr od jihu přes západ po sever.

Západ Krušných hor, Krkonoše a Praděd

Abertamy jsou pláň lehce ve svahu přímo u obce. Podle mapy ji na několika místech přerušují dráty elektrického vedení, takže si před startem projděte, kde přesně vedou. Na Perninku počítejte s menšími poryvy, klidnější je při jižním a jihovýchodním větru. Boží Dar funguje nejlépe na západ a jihozápad, je mírně ve svahu a parkuje se u silnice 25.

V Krkonoších se nesmí jezdit na pláních kolem Luční a Labské boudy. Je to klidové území, kde zákon nedovoluje vstup mimo značené cesty, a porušení se trestá. Jako legální místa uvádí Správa KRNAP louky u Brádlerových bud, Medvědí a Moravské boudy a louky u Vrchlabí. Kousek od Krkonoš, u Žacléře, je Královec, rovné pole, kde je podle mapy vyzkoušený jihovýchodní až jižní vítr a sníh se drží dlouho do jara. Podle modelu NASA POWER tu v lednu fouká v průměru asi 5,1 m/s (10 uzlů), víc než na Moldavě i na Lipně.

Praděd bych do výběru pro první samostatnou session nezařazovala. V národní přírodní rezervaci Praděd platí zákaz vstupu mimo značené cesty. Dostatek sněhu ani domluva u chatky ho neruší. Případnou jízdu mimo cesty řešte předem s AOPK pro konkrétní plochu a ověřte si platné rozhodnutí o výjimce; bez něj tam kite nerozbalujte.

Jak si vybrat první snowkite spot

Na první samostatnou session bych hledala tohle:

• Velká otevřená pláň bez drátů, s lesem co nejdál, hlavně na straně, odkud fouká.
• Další kiteři na spotu. Start a přistání jsou chvíle, kdy se pomoc druhého člověka hodí nejvíc.
• Kite podle sněhu a větru. Tvrdý sníh a led kladou malý odpor, v hlubokém sněhu potřebujete víc tahu. Při výběru vybavení na snowkite se řiďte konkrétním modelem, větrem včetně poryvů, svou hmotností a zkušenostmi. Univerzální zmenšení kitu z vody nestačí.
• Vyzkoušený quick release a helma. Primární odhoz při správném zapojení výrazně sníží tah, kite ale zůstane připojený přes bezpečnostní leash. Úplné odpojení odhozem leashe je další nouzový krok. Oba odhozy si před startem vyzkoušejte se zajištěným kitem na zemi a znovu je sestavte podle návodu svého systému. Na hlavu patří helma.
• Webkamera a předpověď před cestou. Ať před dlouhou cestou na hřebeny víte, jestli tam leží sníh a odkud bude foukat.

Když sníh nenapadne, v Česku se dá kitovat i na vodě. A komu zima bez sněhu přijde dlouhá, pro toho je kite safari v Egyptě, které má v roce 2026 termíny v dubnu, květnu, říjnu a listopadu.