Kite beach: nejlepší spoty světa podle vaší úrovně

Kite beach vybírejte podle toho, co zrovna umíte. Na pokračování výuky hledejte mělkou rovnou vodu, vítr šikmo ke břehu a instruktora. Když už jezdíte samostatně, rozhoduje stálý vítr a dost místa na vodě. Vlny, silný vítr a downwindy, tedy delší jízdy po větru z místa na místo, si nechte na dobu, kdy se na kitu cítíte jistě.

Pláž jménem Kite Beach najdete na Salu na Kapverdách i v Kapském Městě, a přesto jde o úplně jiná místa. Na Salu se na ní učí většina škol. V Kapském Městě patří Kite Beach k rovnějším plážím, jenže vítr tam má 20-40 uzlů (10-21 m/s) a voda je tak studená, že potřebujete neopren 4-5 mm.

Podle čeho poznám spot pro svou úroveň

U každého spotu se dívám na 4 věci. Jsou to drobnosti, ale rozhodnou, jestli bude session příjemná, nebo jestli budete hodinu bojovat s větrem.

• Hloubka vody. Kde stojíte, tam se po pádu snadno postavíte, chytíte prkno a v klidu znovu nastartujete kite.
• Směr větru vůči břehu. Onshore fouká přímo na břeh, offshore od břehu na moře, side-onshore šikmo ke břehu. Na začátek je nejlepší side-onshore, případně vítr podél břehu: když se něco pokazí, neodnese vás na otevřené moře. V offshore větru jezděte jen s člunem už na vodě, vyškolenou záchrannou posádkou a člověkem na břehu, který o vás ví.
• Síla a stálost větru. Pro progres je lepší střední vítr skoro každý den než silný vítr 2× týdně. 1 uzel je asi 0,51 m/s.
• Co je ve vodě a kolem. Korálové dno, útes, kameny, proud v kanálu, plná pláž. Na přeplněném spotu se hůř startuje i padá.

Přehled: kam jet podle úrovně a měsíce

Úrovně v tabulce jsou orientační, nejde o klasifikaci IKO: 1 = pokračujete ve výuce nebo jezdíte pod dohledem. 2 = jezdíte samostatně oběma směry a vracíte se proti větru. 3 = jezdíte jistě, učíte se skákat a první triky. 4 = máte zkušenosti s vlnami, silným větrem, útesy či dlouhými downwindy.

Dlouhodobé statistiky a místní průvodci pomůžou s orientací v sezóně. Měsíční průměr ale neříká, kolik dní bude vítr použitelný pro vaši výbavu, a nezaručí týden každodenního ježdění. Před cestou sledujte předpověď pro konkrétní spot.

Úroveň 1: pokračování výuky a jízdy pod dohledem

Po kurzu bych si nejdřív nechala instruktorem ověřit, co zvládnu sama. Pro samostatné ježdění potřebujete ovládat rychlost, vracet se proti větru, používat bezpečnostní systémy a zvládnout self-rescue, tedy sebezáchranu včetně sbalení vybavení v hluboké vodě. Dokud tohle nemáte jisté, pokračujte pod dohledem. Mělká laguna ulehčí trénink; v Mui Ne navíc počítejte s příbojem.

Egypt: laguny u Hurghady a El Gouny

Na další lekce bych u Hurghady a El Gouny hledala mělkou lagunu se zázemím na břehu. U kite centra pořadatele safari mezi těmito městy je rovná, mělká voda s písčitým dnem. Podle modelu NASA je v okolí Hurghady největrněji od června do září a nejslaběji od listopadu do února; převažuje severozápadní vítr. Zimní termín proto vybírejte s rezervou na slabší dny.

Na kite safari v Rudém moři jsem byla několikrát. Loď každý den vyráží na ostrov podle větru a na Tawile fouká podle pořadatele stálých 15-25 uzlů (8-13 m/s) nad mělkou vodou s písčitým dnem. Na Tawilu se ale jezdí jen po předchozí domluvě a vstup je placený. V dubnu 2024 jsme s sebou vzali 8 začátečníků, první 2 dny jsme strávili na Geisumu a v polovině 2. dne už jezdili všichni. Neberte to jako slib: záleží na větru, na instruktorovi a na tom, kolik toho máte za sebou.

Maroko: laguna v Dakhle

Na laguně v Dakhle bych začala u kempů na severním konci. Při odlivu je voda rovnější, při přílivu přibývá chopu, krátkých rozházených vln. U kempů fouká většinou ze severovýchodu podél břehu; nedaleký Speed Spot má vítr od břehu, takže výběr místa nechte na instruktorovi. Největrnější období je duben až září, kdy letištní stanice ukazuje průměr 16-21 uzlů (8-11 m/s).

Vietnam: Mui Ne

Mui Ne je mořský spot s chopem a příbojem. Hlavní sezóna připadá přibližně na listopad až duben; na hlavní pláži tehdy fouká obvykle podél břehu až šikmo k němu. Na začátku bych tu jezdila jen s instruktorem, který vybere podmínky pro výuku a pomůže přes příboj. Když chcete hlavně rovnou mělkou vodu, vybrala bych jiný spot.

Další místa s mělkou vodou, včetně evropských, najdete v článku kde se nejlépe naučit kitovat.

Úroveň 2 a 3: jezdíte sami a chcete se posunout

Když doma jezdíte pár dní za sezónu, hledala bych místo, kde se dostanete na vodu častěji a budete mít prostor zkoušet další věci. Vedle sezóny si ověřte konkrétní pláž, směr větru a záchranu.

Brazílie: Preá a Jericoacoara

Hlavní sezóna je od července do ledna a na plážích v Preá fouká 16-35 uzlů (8-18 m/s). Starší měření stanice v Jericoacoaře z let 2005-2015 ukazuje od srpna do prosince průměr přibližně 12-15 uzlů (6-8 m/s), od dubna do června jen 6-7 uzlů (3,1-3,6 m/s), takže v tu dobu bych tam nejela. Rovné laguny se mění s přílivem: Barra Grande je nejlepší při odlivu, Guriú při středním až vyšším přílivu. Z Preá do Jericoacoary vede krátký downwind. U duny v Jericoacoaře se přistává s kitem ve větru od břehu; pokud si na to netroufáte, domluvte si ukončení jízdy dřív. Víc v článku kitesurfing v Brazílii.

Karibik: Aruba a Bonaire

Na Arubě vybírejte mezi konkrétními plážemi: Fisherman’s Huts má mělkou rovnou vodu, ale vítr od břehu, zatímco Boca Grandi má menší vlny a vítr na břeh. Na Bonairu nabízí Atlantis Beach rovnou vodu s offshore větrem. Na offshore spot bych šla až s předem zajištěnou aktivní záchranou a pomocí se startem. Kiteboarding Bonaire uvádí záchranný člun na vodě při každé session. Pro sezónu se dá orientovat podle letištních statistik: Aruba má od února do července průměr přibližně 17-18 uzlů (8,7-9,3 m/s); na obou ostrovech bývá slabší říjen a listopad. Další možnosti najdete pod kitesurfingem v Karibiku.

Kapverdy: Sal

Na Salu je obvyklá sezóna od konce října do jara. Nejvyšší měsíční průměry letištní stanice připadají na leden až květen, přibližně 15 uzlů (7,7 m/s). Hlavní pláž Kite Beach kombinuje rovnější vodu a vlny, vítr jde zleva šikmo na břeh a učí se tam většina škol. Na delší session si vezměte dlouhý neopren.

Mauricius: laguna v Le Morne

Na Le Morne bych mířila od června do listopadu, kdy bývají pasáty nejstálejší. Jihovýchodní pasát jde podél hlavní pláže zleva a za ní je velká mělká laguna s rovnou vodou na volné ježdění i trénink triků. Do vody si vezměte boty, dno je místy korálové.

Fuerteventura: Sotavento

Na Sotaventu bývá největrněji na jaře a v létě; vítr zesílený terénem umí být nárazovitý. Lagunu a otevřené moře plánujte zvlášť. Laguna se plní v několikadenních obdobích kolem novu a úplňku, takže před rezervací ověřte den, čas a odhadovanou hloubku v kalendáři laguny René Egli. Na moři u Risco del Paso fouká od břehu. Tam bych bez předem domluvené aktivní záchrany nevyjížděla.

Úroveň 4: vlny, silný vítr a downwindy

V Kapském Městě je sezóna od prosince do února, listopad a březen bývají taky dobré. Vítr Cape Doctor má 20-40 uzlů (10-21 m/s), sílí zhruba od 10. hodiny a s neoprenem 4-5 mm počítejte i v létě. Profík Sam Light říká, že ve studeném hustém větru tam skočíte nejvýš v životě, a hned dodává, že pro začátečníky to není nejsnazší místo.

Na Mauriciu láká vlna One Eye u Le Morne. Láme se nad mělkým ostrým útesem a často dosahuje 3násobku výšky postavy. Je jen pro experty ve vlnách, za vhodného vysokého stavu vody; před jízdou si nechte místně vysvětlit přístup a podmínky. Vítr fouká šikmo od břehu, takže je nutná i aktivní záchrana. Na Salu je podobný případ Ponta Preta, kde vlna končí u skal. V Dakhle se na vlny jezdí na Oum El Bouir, největší vlny tam bývají v zimě.

Evropa a spoty blíž domova

Kromě Egypta jezdím na Rujánu do Wieku, na Neusiedler See v Rakousku a na Bärwalder See v Sasku, kite trip jsem měla i na Sicílii. Evropa má výhodu kratší cesty a letní sezóny. Další místa pro kratší cestu najdete mezi nejlepšími kite spoty v Evropě.

Na mapě kite spotů si můžete projít spoty z celého světa, mezi nimi El Gounu, Le Morne i Kapské Město, a podívat se, co je kolem.